středa 23. června 2010

Městská hromadná doprava

Žádné velké město se neobejde bez městské hromadné dopravy, ať už se jedná o autobusy, tramvaje, trolejbusy či metro. Bohužel i tento způsob dopravy není bez chyby. Je sice o poznání levnější než jízda tanku podobnými „offroady“ a šetrnější k přírodě prostředí, která nám pomalu mizí mezi panelovými domy. Nicméně, řečeno slovy klasika, „je cosi shnilého v dopravě hromadné“.

Jeden veliký problém je takzvaný jízdní řád. Osobně si nemohu stěžovat na to, že by snad tramvaje jezdily se zpožděním, to ne, problém přichází nečekaně z druhého konce. Řidiči tramvají, kteří jako by tušili, že se zdrží stáním na křižovatce, se snaží dohnat svůj hendikep tím, že vyjedou z depa o něco dříve, nejlépe o několik minut. Snadno se pak může stát, že nějaký student (kupříkladu já) přichází k zastávce tramvaje 7:37 v domnění, že si v klidu počká na tramvaj, která zajisté pojede podle jízdního řádu v 7:40. Místo toho se mu však naskytne možnost trochu protáhnout své tělo a zahájit den rozcvičkou – sprintem na tramvaj.

Když už se mu podaří doběhnout až do tramvaje a má štěstí, že si ho zlomyslný řidič nevšiml včas, aby mu stihl zavřít dveře přímo před nosem, narazí zde na další problém. Je to ono H ve zkratce MHD. Ve voze můžeme vidět „hromadu“ lidí, všech věkových kategorií. Jsou to školáci, středoškoláci (je-li středa) a vysokoškoláci jedoucí do svých ústavů, dospělí lidé spěchající na Krajský a katastrální úřad či úřad práce a v neposlední řadě, důchodci spěchající s taškami na kolečkách do Kauflandu, neb právě tam mají nejlevnější zeleninu. Poslední dvě skupiny mají skvělý cit pro správné načasování, a proto jezdí zásadně v ranní špičce. Později by v tramvaji totiž nebyl žádný student, na kterého by mohli nadávat, že je nepustí sednout.

Dalšími zajímavými spolucestujícími, jsou lidé se specifickým odérem, který naplní celou tramvaj hned po jejich vstupu. Nemluvím zde jen o bezdomovcích, ale také lidech, kteří používají toaletní vodu v množství větším než malém. Těmto lidem se splní jejich očekávání a zejména pak v letních dnech někomu jistě zamotají hlavu. Ten kdo nejezdí v létě a nevychutná si tuto dusnou atmosféru, jistě nebude ochuzen, sveze-li se v tramvaji zimní. V té se, kromě zvýšené míry předvánočních kapsářů šiří ještě jedna věc. Jsou to choroby. Lidé s nimi přichází do tramvaje jako na trh a rádi vymění chřipku za angínu. Nejlépe jsou na tom ti, kteří se dostanou mezi takovéto dva milé spolucestující a odnesou si obě tyto nemoci, aniž by přispěli svou vlastní.

Vozy městské hromadné dopravy jsou místem, kde se dá zažít téměř cokoliv, a proto by byla škoda této služby alespoň párkrát do roka nevyužít.



Poznámka: tento literární útvar vznikl jako slohová práce na střední škole.