středa 29. prosince 2010

Vánoce jsou za námi

Všimli jste si už těch všudypřítomných světýlek, řetězů a vloček? Slyšeli jste v poslední době spoustu koled? Ano, tušíte správně, byly to Vánoce. Další z důvodů, proč poslední dobou nikdo na nic neměl čas a proč byli všichni nervózní až naštvaní. Kdysi nějaký moudrý člověk řekl, že Vánoce jsou svátky klidu. Bylo to už asi hodně, hodně dávno, protože moderní Vánoce jsou všelijaké, jen ne klidné.

Místo toho, aby lidé trávili čas s rodinou, tráví jej ve společnosti trhovců a prodavačů. V obrovských obchodních domech přeplněných lidmi, zlatými řetězy a koledami. Obývací pokoj nahradí lavička na chodbě nákupního centra a televize ve výloze prodejny s elektronikou. Manželčinu/maminčinu svíčkovou nahradí hamburger v rychlém občerstvení. A nakonec nakoupíme dárky jen sami pro sebe.

Nákup vánočních dárků je totiž velice náročná záležitost. A jak znám všemocnou bezvýznamnost filosofických fakult, za chvíli na to bude specializovaný obor. Psychologie materiálních pozorností. Před Vánocemi jen pošlete stručné curriculum vitae vašemu oblíbenému dárkovému poradci a on vám obratem zašle seznam vhodných dárků společně s účtem na 500 korun. Nebo, a to je o něco levnější varianta, se seznámíte se svými blízkými. Cože? Rodiče znáte už od narození, proč se s nimi seznamovat? Zeptám se jinak. Znáte je tak dobře a stejně máte problém jim sehnat dárek? Ono dát někomu dárek není jen narychlo koupit pár ponožek a hezky je zabalit. Nákup vánočního dárku je celoroční, ne-li celoživotní proces. Naslouchejte svým blízkým, vyslechněte jejich historky z dětství a hledejte v nich skrytá přání. Věřte mi, nic nepotěší člověka tak, jako něco, co chtěl před tak dlouhou dobou, že už na to skoro zapomněl. Tak i dospělého muže potěší auto na dálkové ovládání, které si jako kluk přál, ale nikdy ho nedostal, protože nebylo prakticky k sehnání. Co já bych dal za to, abych jednoho dne rozbalil krabici a našel v ní stavebnici Merkur, po které toužilo mé dětské srdce po mnoho let (ano, tohle je ten náznak, který si máte zapamatovat).

Na závěr bych rád upozornil, že se nám tu v poslední době objevuje jeden obtloustlý nervózní stařík v červené róbě. Ano jakýsi Santa Claus, který prý létá na saních tažených soby a údajně lidem čistí komíny svou bílou kožešinou okolo krku a nosí dárky. Ale nevěřte tomu, to je jen pohádka pro děti. Každý dospělý člověk přece ví, že dárky nosí Ježíšek. A pokud tvrdíte, že nikdo jako Ježíšek, Дед Мороз, Papá Noel, Père Noël, Moş Crăciun, Jólasveinn, Télapó nebo Santa Claus neexistuje, můžete si dál naivně myslet, že dárky vám pod stromeček strkají rodiče v naději, že ten nadcházející rok už budete konečně hodní.