středa 20. dubna 2011

Malá Itálie

V každém městě světového významu najdete takzvané etnické enklávy. Žijí v nich příslušníci menšin, kteří si městskou část přetvořili k obrazu svému tak, aby jim co nejvíce připomínal domov. Většinou se jim říká například Malá Havana (Little Havana) nebo Čínská čtvrť (Chinatown). Když je navštívíte, jako byste opustili stát, ve kterém jste ještě před pár minutami byli, a ocitli se na opačném konci Zeměkoule. A právě v Olomouci se objevila jedna taková Malá Itálie, a to přímo na půdě Přírodovědecké fakulty UP.

Tak dobrá, o Itala zde nezavadíte a ani zeleno-bílo-červená trikolóra tam nevlaje ve svěžím mořském větru. Ale než všechno vyzradím, malinko odbočím a vrátím se o pár měsíců zpět...

Od otevření nové budovy PřF jsme měli dva bufety, jeden v přízemí a druhý v šestém patře. Avšak druhý zmíněný byl po většinu času zavřený. Před několika dny však přišli muži z těžkými nástroji a začali něco řezat, vrtat a nám bylo jasné, že se bufet opět otevře. Po několika dnech se na pultu objevil nádherný přístroj na espresso v retro stylu a já se začínal těšit, že se konečně dočkám plnohodnotné kávy i ve školním prostředí. Co však následovalo, mi vyrazilo dech. Přepážka kde pracovali dělníci zmizela a za ní se objevila kamenná pec na pizzu. A tady začíná naše Malá Itálie. Bon giorno Italia, jak říkával strýc Marcello.

Dnes jsem si před náročnou přednáškou z "formálů" koupil pořádné espresso, abych vydržel. Stálo sice pětadvacet korun, ale za tuto cenu jsem dostal skvělou kávu připravenou z čerstvě namleté směsi v malém "náprstku", což rozhodně potěší víc, než plastový kelímek s břečkou z automatu. Nadopován kofeinem jsem vydržel až do půl šesté, kdy nám končí poslední cvičení. Celý den jsme se domlouvali, že zajdeme někam do hospody "na jedno", ale osazenstvo se nějak rozprchlo. Nakonec jsme zůstali čtyři a místo do hospody jsme šli o patro výš na výbornou pizzu. Bohužel výčepní Staropramen ještě neteče, tak jsme se museli spokojit s Gambrinusem v plechu. Ale i ten po náročném teplém dni potěší, hlavně když je dobře vychlazen. Takže jestli uslyšíte studenty říkat "nezajdeme do Šestky na pivo?" nejedná se o novou hospodu, ale o nejvyšší patro budovy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.