sobota 7. ledna 2012

Zkouška nervů

Tak už je to zase tady. Zkouškové období. Venku je hnusně, tedy ideálně na učení. Ven mě to rozhodně netáhne, ale na druhou stranu je tohle počasí poněkud únavné až uspávající. Přitom se toho po mně moc nechce, jen se naučit na jednu jedinou zkoušku. A o to je to možná horší. Člověk se občas dostane do té depresivní fáze, kdy si řekne: „Má to vůbec cenu? Co já se s tím budu namáhat, nechám to na příští rok a bude klid…“ A pak? Pak si člověk řekne: „Ty debile! S tímhle přístupem se nediv, že tu školu budeš studovat ještě další rok!“ A nakonec si řekne: „Jdi do prdele!“ Jak chcete po takovéto diskusi ještě něco vyřešit? Když se pohádáte sami se sebou a v duchu se pošlete někam?

Jenom napsání tohoto postu mě stálo mnoho sil. Několikrát jsem jej odložil, nabral síly a stejně je to téměř nepřekonatelný problém. Dokonce se teď musím zvednout a zajít si pro sklenku vína…

…už jsem zpět. Takže, kde jsme to – už to mám. Už dlouho chci něco napsat, ale moc mi to nejde. Chtěl jsem se opět zúčastnit literární soutěže, ale hádejte co? Uzávěrka byla 31. prosince loňského roku a já nenapsal ani čárku. A přitom už mám rozepsané tři povídky a základ na čtvrtou. Ale jak se zdá, místo pokračování začnu vždy od začátku. A když není fantasie, musí člověk zaplnit blog blbostmi jako statistiky a bezcílné kňourání.

Snažil jsem si i nabrat inspiraci. Konečně jsem dočetl Poslední kontinent od Terryho Pratchetta a pustil se do své vánoční knihy – Obleču si půlnoc od téhož autora. Ale ani to čtení se mi moc nedaří. Přečtu pár stran, rozbolí mě oči, na chvíli je zavřu a probudím se za hodinu. Zkusil jsem to tedy jinak. Rozhodl jsem si pustit nějaký film, ale zjistil jsem, že ve své „umělecké“ filmotéce nemám žádný lehce stravitelný film, který bych mohl sledovat v tomto stavu. Inu pouštět si Sedmou pečeť od Bergmana nebude nejlepší lék na depresi.

Naštěstí mám svého milovaného Bustera, který drží můj mozek v chodu. Nutí mě alespoň trochu přemýšlet, ale ne takovou formou, ze které by má šedá kůra krvácela. Tak tedy připíjím na Bustera, ať mě ten chlapík drží nad vodou…